Ulice Hranická
Světoznámé sídliště lovců mamutů v Předmostí svým významem poněkud zastiňuje archeologické nálezy z období mladšího pravěku až středověku, postupně odkrývané v prostoru předmostského návrší od konce 19. století. Strategicky výhodná poloha předurčila toto území k systematickému osidlování od počátků mladší doby kamenné po současnost. Na ulici Hranická se při výstavbě cyklostezky v letech 2006-2007 dotkly zemní práce i okraje farské zahrady – jedné z mála ploch v centru Předmostí, která nebyla v minulosti výrazněji narušena terénními zásahy. Archeologický výzkum zde prokázal stopy intenzivního osídlení. Nejpočetněji byly zastoupeny nálezy kultury lidu popelnicových polí z mladší doby bronzové a nálezy z období raného středověku.
Slované (raný středověk)
V hloubce necelých 75 cm bylo odkryto 7 kostrových hrobů z mladší doby hradištní (10.-11. století), které reprezentují nejstarší raně středověké aktivity na lokalitě. Kromě jednoho byly hroby situovány tak, aby zrak zemřelého směřoval k vycházejícímu slunci. Zemřelí leželi v natažené poloze na zádech s rukama uloženýma podél těla, nebo s pravou rukou podél těla a levou položenou na pánevní oblast. V hrobě č.800 byl pod lebkou dospělého jedince nalezen denár uherského krále Ondřeje I. (1046-1061) a hrob č.805 obsahoval kromě kostry asi desetileté dívky soubor pěti bronzových záušnic, které sloužily k sepnutí pramene vlasů.
Nález pravděpodobně navazuje na rozsáhlé slovanské pohřebiště odkryté v roce 1895, které se rozkládalo v prostoru chodníku vedoucího podél současného hřbitova k Památníku lovců mamutů. Vzhledem k tomu, že hlavní pozornost tehdejších badatelů byla věnována paleolitickým nálezům, významné slovanské pohřebiště zůstalo trochu opomenuto. Na 140 zde odkrytých hrobů, uložených až ve třech řadách nad sebou, obsahovalo bohatou výbavu. Nejspodnější obsahovaly nože, součásti jezdecké výstroje a šperky byzantsko-orientálního rázu známé z velkomoravských pohřebišť na jižní Moravě. Většinu hrobů, dle nalezených esovitých záušnic a mincí, však přiřazujeme až do 10. a 11. století. Na raně středověké slovanské hroby se přicházelo po celém východním úbočí Skalky a Hradiska v 40. a 50. letech 20. století (západní strana ulice Hranické). Severně Předmostí, podél silnice na Čekyň, byla při těžbě cihlářských hlín v 50. a 60. letech 20. století zachycena v trati Pod valem a Nivky slovanská pohřebiště z 8 – 10. století, vybavená šperky a zbraněmi. Celkový počet hrobů, tzn. skutečný rozsah pohřebiště, nelze odhadnout. Z trati Pod valem známe i dva nejstarší slovanské žárové hroby z Předmostí, spadající do prvé poloviny 8. století. Původně se nad nimi zřejmě zvedaly mohyly. Žárový ritus vystřídalo v průběhu 8. století pohřbívání kostrové.
Nálezy ze slovanských předmostských pohřebišť potvrzují domněnku o souvislém pohřbívání a osídlení od 8. do 11. století. Dosud bylo odkryto více než 200 hrobů. Pohřebiště postupují od severu z polohy Nivky až po rozsáhlé pohřebiště v centrálním Předmostí. Všechna spolu zřejmě souvisí. Nálezy spíše poukazují na výbavu hrobů hradištních než venkovských a odpovídají nálezům, které známe z významných moravských lokalit. Z toho lze usuzovat, že hospodářský a kulturní rozvoj se ve Velkomoravské říši neomezoval jen na jih země.
Z Předmostí bohužel chybí jakékoliv archeologické důkazy existence slovanského hradiště, které lze v blízkosti tak rozsáhlého pohřebiště očekávat. Můžeme se jen domýšlet, zda masivní těžba několikametrových vrstev spraší pro cihlářskou výrobu definitivně nezničila i stopy slovanského sídliště. Na možnou přítomnost hradiště odkazuje jen dosud užívaný název trati Pod valem a zpráva M. Kříže, který v závěru 19. století realizoval zjišťovací sondu v místě předpokládaného násypu – valu. Konstatuje, že zde navršená zemina nevznikla přírodním procesem.
Lid popelnicových polí (mladší doba bronzová)
Zkoumaný prostor nebyl využíván jako pohřebiště pouze v slovanském raně středověkém období. Stačilo jen pár centimetrů dalšího snížení terénu a objevily se obrysy keramických nádob typických pro období mladší doby bronzové. Celkem na malé ploše bylo odkryto šest žárových pohřbů kultury lužické (1250-1000 př.n.l.). Typickým znakem nositelů této kultury (tzv. lid popelnicových polí) je dodržování důsledného žárového pohřebního ritu. Existovala víra v posmrtné pokračování, kdy tělo strávené ohněm uvolňuje duši. Duše se ohněm odpoutává a osvobozuje od mrtvého těla.
Značné množství odkrytých kultovních předmětů, objektů a kultišť z obdobných lokalit potvrzuje mimořádný rozvoj ceremonialismu, který praktikovali specializovaní jedinci – šamani. Mrtvý byl spálen na hranici spolu s bronzovými ozdobami, šperky případně i zbraněmi. Popel obsahující zbytky lidských kostí a žárem zdeformované bronzové předměty byl smeten a uložen do keramické urny – popelnice. Tato centrální nádoba pak byla překryta keramickou mísou. Pohřební výbavu dále tvořily menší keramické nádoby, do kterých byla většinou uložena potrava na cestu do říše mrtvých. Zhruba tuto popsanou situaci se podařilo odkrýt v případě žárového hrobu č.4 a 5. Popel obsahoval deformované zlomky bronzových šperků. Pohřebiště pravděpodobně pokračuje dále do prostoru farské zahrady. Nálezy keramických uren východně od ní popisují záznamy v Památní knize obce Předmostí.
Dosavadní poznatky vymezují dvě hlavní oblastí osídlení lidu popelnicových polí na předmostském návrší. Jedno bylo soustředěno v centrálním Předmostí okolo bývalé Skalky, druhé pokrývalo rozsáhlé mírné jižní svahy dnes již zaniklé trati Dvorská – území jižně od dnešní ulice Prostějovská. Lidé se zabývali zemědělstvím a chovem dobytka. Zavedení orby umožnilo obdělávání větších polních ploch, které vedlo ke zvýšení zemědělské produkce a tím i diferenciaci společnosti. Toto období znamená také výrazný rozvoj bronzové metalurgie. V Předmostí je toho dokladem nález kadlubu z bleděmodrého pískovce na odlévání bronzových šperků. Ten byl spolu s bronzovým srpem nalezen již v roce 1894 v trati Dvorská. O tomto prostoru udávají zprávy badatelů z konce 19. století, že zde byly prozkoumány odpadní jámy i základy chat sídliště lidu popelnicových polí s hojným výskytem pohřebních uren. Stopy sídlištních aktivit odkryl i záchranný archeologický výzkum realizovaný v roce 2008 při úpravách parkoviště v ulici Pod Skalkou. Kromě odpadních jam s keramickým materiálem zde byl zachycen výsek příkopu – žlabu z mladší doby bronzové. Důležitý je v těchto místech také objev zaniklých vývěrů minerálních vod, odváděných v minulosti vodotečí středem Předmostí k řece Bečvě.