Stručná historie Předmostí

Předmostí, dnes s necelými 4000 obyvateli druhá nejlidnatější část města Přerova, leží v průměrné nadmořské výšce 216 m a jeho rozloha činí 412 ha. Na jeho katastru, v lokalitě Hradisko, byly nalezeny nejstarší lidské stopy na Přerovsku, a to již z období středního paleolitu před 100 000 lety.

Světově proslulou se obec stává od konce 19. století díky nálezu tábořiště lovců mamutů z doby před 27 – 26 tisíci lety na místě zvaném Skalka. Další nálezy dokazují následné nepřetržité osídlení až do doby první písemné zmínky o Předmostí, která pochází z roku 1362.

Majitelé různých částí obce se často střídali. Zvláštní skupinou byli předmostečtí půhončí, tj. lidé osobně svobodní, kteří byli pověřováni soudem doručováním soudních zásilek. V roce 1487 vložil král Matyáš Vilémovi z Pernštejna v dědičné držení přerovské panství včetně Předmostí. Až do roku 1848 pak Předmostí sdílelo společný osud s Přerovem, jehož majitelem byl v tom roce Vilém hrabě Magnis.

Na Hradisku se od 16. století lámal devonský vápenec používaný k výstavbě Předmostí. Průmyslové zpracování vápence začalo roku 1858, kdy si pozemky pronajalo několik pruských podnikatelů, kteří postavili v Přerově u nádraží vápenku. Naproti Malému Předmostí (Hranická ulice) byly dvě cihelny a opodál za pahorkem třetí. Kolem cihelen vedla silnice do rozsáhlého panského vápenného lomu, který byl zahlouben do vrchu zvaného Žernová. Nalézala se tu jeskyně, o které se vyprávěly strašidelné historky o přítomnosti smečky pekelníků.

Do Předmostí byly přifařeny Čekyně, Popovice, Lýsky, Vinary, Dluhonice, Buk a Prosenice. Za Josefa II., v letech 1784-1788, byla v Předmostí zřízena jednotřídní škola. Přiškoleny byly Popovice, Lýsky, Vinary, Čekyně a Dluhonice. V roce 1898 byla postavena škola na dnešní Hranické ulici. Dnes jsou na ní umístěny dvě pamětní desky se jmény obětí 1. a 2. světové války (vedle „staré“ školy stojí budova Základní školy J. A. Komenského postavená v roce 1988).

V roce 1960 bylo Předmostí připojeno k Přerovu, v 70. letech prošlo rozsáhlou asanací a následně v dalším desetiletí tu vzniklo velké sídliště. Bohužel, na řadě míst je až příliš patrné, čemu byla jeho architektura podřízena. Co možná nejvíce bytů a, pokud možno, co nejrychleji.

Na dřívější návsi zůstal zachován kostel sv. Máří Magdaleny, do nynější podoby přestavěný ve 2.polovině 18. století. Při zadní stěně kostela zvenčí za oltářem je náhrobek Kateřiny, manželky Kunše z Vrchlabí a na Čekyni, která zde byla pochována v roce 1526. Fara s mansardovou střechou z roku 1780 je v okrese ojedinělou stavbou svého druhu. Sochy sv. Cyrila a Metoděje před kostelem pocházejí z roku 1863 a byly pořízeny v době oslav milénia příchodu věrozvěstů na Moravu. Před farou je umístěna pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1728, která původně stávala u rybníčka uprostřed návsi. Za kostelem byl památník Mistra Jana Husa v podobě kamenného bloku s bronzovým reliéfem od sochaře Julia Pelikána, vzniklý po roce 1918. Nyní je přemístěn na jiné místo. Původní hřbitov, který se v těchto místech nacházel, byl zrušen již v roce 1853.

V roce 2004 zahájilo město Přerov realizaci rozsáhlého projektu Regenerace panelového sídliště Přerov II-Předmostí. Postupná regenerace trvala až do roku 2020.