Lokalita Hradisko

Hned za Předmostím Přerovským se rozprostírala rozsáhlá skála, která před dávnem velmi vysoká býti musela, neb ještě před nedlouhými roky vypínala se vysoko nade vše střechy a stromy veškerého okolí a poskytovala zvědavému oku krásný výhled na půvabné prostranné údolí, od Lipníka a Hranic táhnoucí se k Hostýnu a odtuď ku Kroměříži, k Tovačovu a Olomúci....

Veliké znamenitosti nabyla skála tím, že kolem této skály při kopání přichází se na všelijaké podzemní sklepy, jeskyně a skrýše, o jejichžto původu jistotu udati ovšemť nemůžeme. Zdá se, jak i pověsť praví, že na tomto místě stával kdysi velký a pevný hrad (odkuď také díl této skály až potuť Hradisko sluje).... Též i člověčí mrtvoly v těch okolních sklepech se nacházejí, kteréžto podle známek jistých bezpochyby z časů pohanstva pocházejí. Větší znamenitosti nabyla tato skála tím, že podle ní se vykopávají a nalézají kosti předpotopních velikánských zvířat, tak zvaných mamutů.

(z článku předmosteckého kaplana Daniela Deutsche „Skála předmostská“; týdeník Hvězda, 1859)

Zatímco dnes již těžbou spraší takřka zničená Skalka je typickou mladopaleolitickou lokalitou kultury gravettienu (30 000-20 000 let před dneškem), spojenou s člověkem dnešního typu – Homo sapiens sapiens, pak těžbou podstatně méně dotčené Hradisko, sprašové návrší s reliktem vápencového jádra, je především středopaleolitickou lokalitou, spojenou s pobytem neandertálců – Homo sapiens neanderthalensis. To nakonec potvrdily i poslední archeologické výzkumy Archeologického ústavu AV ČR v Brně, prováděné v letech 1989-1992 na severovýchodním okraji Hradiska.

Nalezené kamenné artefakty (valounové nástroje, jádra, úštěpy a drobné retušované nástroje), přiřazené k okruhu drobnotvarých industrií tzv. taubachienu, zde byly vázány na nápadně narezlý půdní horizont náležící poslední době meziledové (120 000-100 000 let před dneškem). Souvrství, datované metodou termoluminiscence, vznikalo asi před 100 000 lety. Analýza pylu získaného z těchto vrstev doložila pro tuto dobu přítomnost převážně listnatého lesa se zastoupením břízy, habru, jeřábu, dubu, olše, jedle, borovice a dalších dřevin.

Nositeli taubachienu, pro který jsou ve střední Evropě příznačné lokality vázané na nezamrzající minerální prameny (které byly přítomny rovněž zde v Předmostí i v širším okolí), byli již zmínění neandertálci. Vyskytovali se před 150 000-30 000 lety a představovali evropskou nebo euroasijskou formu adaptovanou na podmínky mírného pásu. Je pro ně příznačná menší svalnatá postava a lebka s mozkem stejné velikosti, jako máme my, ale s charakteristickým tvarem obličejové části. Nadočnicový val byl u neandertálců podobný jako u dřívějších lidských populací. Vyčnělé velké přední zuby mohly neandertálcům při práci pomáhat jako „třetí ruka“.

Neandertálci navštěvovali oblast Hradiska ve stepním prostředí ještě na začátku poslední (würmské) ledové doby, poté se nám zde nedostává nálezů.